Cesta za Ježíšovým nenásilím

Část třetí.

Autor: Fr. John Dear, S.J.

Podle proroka Ozeáše Bůh říká, "Uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i s plazy. Vymýtím ze země luk, meč i válku a dám jim uléhat v bezpečí."

Všechny tyto překrásné prorocké vize docházejí naplnění, podle křesťanství, v životě Ježíšově. Ježíš je "nový Adam", který nás navrací do úplně nenásilné Rajské zahrady. Je "princem míru", který nastoluje boží zřízení nenásilí, milosti a spravedlnosti. Ježíš zasvětil svůj život léčení zlomených, osvobozování potlačených, volání po spravedlnost, praktikování nenásilí, konfrontování struktur potlačení tím, že vyvracel stoly bezpráví. Činil tak, dokud v jeho 33 letech toho vládnoucí úřady neměly dost, načež ho popravili.

Když uvážím, co to znamená, být dnes Křesťanem, když rozjímám nad radikálním životem nenásilí, který vedl Ježíš, věřím, že dnes Ješíž je na straně trpících, těch, kteří jsou bez domova, uprchlíků a dětí světa, které jsou i nadále drceny chamtivostí tzv. "vyspělého" světa a válkami, které rozpoutává. Kdyby Ježíš žil v naší kultuře násilí, udělal by vše v jeho silách, aby konfrontoval struktury smrti a aby volal po novou kulturu míru a života. Chtěl by po nás, abychom změnili každý aspekt našich životů, abychom usilovali o celistvost fyzickou, duchovní, citovou a etickou, aby z nás byli lidé nenásilí, děti Boha míru. Anglikánský kněz, teolog a profesor na Oxfordu Rev. Dr. Andrew Linzey napsal, že následovat Krista znamená být na straně těch nejvíce utlačovaných. Ve své knize "Teologie zvířat" píše, že dnes není více utlačovaných bytostí než jsou zvířata, s kterými je zacházeno tak špatně ze strany masného průmyslu. Mým závěrem je, že jako Křesťané musíme být na straně chudých a utlačovaných lidí světa a na straně zvířat.

Zde je vhodné poznamenat, že Evangelium se na mnoha místech zmiňuje pozitivně o zvířatech a zprostředkuje nám skutečnost, že Ježíš měl posvátnou úctu před zvířaty a před přírodou. Jak připomíná Lewis Regenstein ve své knize "Replenish the Earth, Ježíš říká svým následovníkům "ovce". Porovnává svou starost o Jerusalém se starostí, s jakou slepice se stará o svůj vrh. Sám sebe přirovná se zvířaty, jako jsou jehně a hrdlička, kvůli jejich nevinnosti a pokoře. "Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí" (Matouš 6.26). "Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem." (Lukáš 12.6)

Ježíš dokonce v Evangeliu podle Sv. Jana sám sebe označuje za "Dobrého pastýře" a říká, že dobrý pastýř položí pro své stádo ovcí i vlastní život. Můžeme si troufnout udělat závěr, že Ježíš podporuje nejvyšší čin soucitu a lásky, umřít nenásilně, i pro ochranu zvířat?

Ježíš byl ztělesněním nenásilí a soucitu. Ostatní z nás jsou vyzvány, abychom následoval v jeho mírumilovných šlépějích. Přesto málokdo se mu přiblížil. Myslím na Sv. Františka z Assisi, který chodil mezi chudými, kázal o míru a zejména miloval a oslavoval celé stvoření, včetně zvířat. "Neubližovat našim skromným bratřím, zvířatům," řekl, "je naší první povinností vůči nim, ale to samo o sobě nestačí. Máme i vyšší úkol: sloužit jim všude tam, kde to potřebují. Tam, kde jsou lidé, kteří vyčleňují kterékoliv z Božích tvorů z útočiště soucitu a lítosti," řekl, "tam jsou i lidé, kteří podobným způsobem přistupují i k lidem."

Rev. Dr. Linzey, stejně jako sv. František, navrhuje, aby lidé se nechovali jako páni, nýbrž jako služebníci vůči ostatním živočišným druhům. Kristus přišel jako skromný služebník a vyzval nás, abychom se navzájem měli rádi, abychom si jeden druhému navzájem sloužili a abychom nikomu neubližovali. Linzey razí teorii, že výzva k službě obsažená v Evangeliu zahrnuje nesobeckou, nezištnou službu a spravedlnost nejen pro chudé a utlačované, ale celému stvoření, včetně zvířat. Konáním tohoto druhu služby se čím dál více podobáme Kristu.

Mnozí raní křesťané propagovali vegetariánství, včetně významný zastánce nenásilí Tertulliána, patriarcha Constantinople sv. Jan Chrzstotom a církevní doktor a raný překladatel Bible sv. Jeromiáš. Teolog Klement z Alexandrie naléhal na křesťany, aby se stali vegetariány těmito slovy: "Je mnohem lepší být šťastní, než ze svých těl dělat hřbitovy pro zvířata."

Je jasné, že po dobu prvních tří století po Kristovi, křesťan nemohl zabíjet nebo účastnit se války. Křesťané byli nenásilní. Někteří odborníci argumentují tak, že většina raných křesťanů byli zároveň i vegetariány a že jedení masa bylo oficiálně povoleno až ve čtvrtém století, když církev přijal císař Constantin a římská říše jako taková. Pak, stejně jako křesťané odmítli nenásilí Ježíše a zplodili kacířskou teorii tzv. "spravedlivé války", úmyslně schválili jedení masa.

Bez ohledu na tuto minulou praxi je však potřeba, abychom si my křesťané položili určité otázky: jak se můžeme přiblížit více Kristu a jak můžeme být věrnější nenásilnému Ježíši? Kde a v jakých oblastech našich životů bychom dokázali být milejší, soucitnější? V naší době křesťané po celém světě se začínají probouzet a vnímat přikázání obsažené v Evangeliu, přikázání usilovat o mír a spravedlnost pro všechny, přikázání odmítnout válku a přikázání praktikovat aktivně nenásilí podle Ježíšova vzoru. K tomu přehodnocují naše špatné zacházení se zvířaty a se stvořením jako takovým. Mnozí se stávají vegetariány. V roce 1966 vatikánské noviny poprvé napsaly: "Zacházet špatně se zvířaty a přitom způsobit jim bezdůvodně utrpení, je činem zavrženíhodné krutosti, činem, jenž z křesťanského pohledu musí být odmítán." Další biskupové začali zahrnovat krutost vůči zvířatům pod pojem násilí jakožto určitého základního hříchu. V prosinci roku 2000 ukázal článek ve vatikánských novinách na místo v katolickém katechismu, kde se píše, že "způsobit, aby zvířata trpěla a umírala zbytečně, je proti lidské důstojnosti". Článek dále zpochybňovala způsob, jakým jsou dnes zvířata chována a zabíjena na jídlo.

Teolog Thomas Berry sesumarizoval rostoucí trend mezi křesťany takto: "Vegetariánství je způsob života, ke kterému bychom měli směrovat všichni kvůli vlastnímu ekonomickému přežití, kvůli fyzické pohodě a zdraví a kvůli ochraně duchovních hodnot". Jinými slovy, stát se vegetariánem je další způsob, jakým můžeme přivítat Kristovu vládu nenásilí. Pokračování část čtvrtá ...

nath.

© Vegetarian.cz Šíření textu je možno používat jen s písemným souhlasem redakce. Děkujeme.